Tento diagram modeluje interakci mezi tzv. aktérem (actor) a systémem. Digram je na pohled velmi jednoduchý, obsahuje aktéry propojené s případy užití (use case) a znázorněné hranice systému (system boundaries).
Aktér je role uživatele v systému. Aktérem tedy není konkrétní osoba jako je třeba pan Josef Novák, ale role v systému, například skladník, účetní, prodavač. Jedna konkrétní osoba může mít v systému více rolí. Danou roli může zastávat (a obvykle také zastává) více konkrétních osob. Je dobré také vědět, že pro účely tohoto diagramu chápeme aktéra jako jakoukoliv vnější entitu z pohledu vyvíjeného systému. Nedejte se proto zmást symbolem aktéra v diagramu (panáček). Externí systém, který nějakým způsobem využívá ten náš, je také aktér.
Každý případ užití má název. Název by měl být výstižný a jasný a měl by se vztahovat skutečně k činnosti prováděné informačním systémem.
Příklad:
"Generování dokumentu" - není jasné o co se jedná. O jaký dokument jde? Co lze představit pod pojmem generování?
"Zaslání vytištěného dokumentu" - název zahrnuje činnosti, které jsou pravděpodobně mimo případ užití. Opravdu bude systém zasílat poštou vytištěný dokument? Systém pravděpodobně spíše dokument pouze vytiskne, zaslání bude prováděno patrně manuálně.
Pro přehlednost je dobré případy užití očíslovat, každému přiřadit unikátní identifikátor. Lze se pak bavit o UC03 a všichni jednoznačně ví, o jaký případ užití se jedná. Diagram se dá mírně zkomplikovat s využitím vztahů include a extend, ale v zásadě je velmi jednoduchý a snadno pochopitelný i pro nezkušené uživatele a pro zákazníka.
Nejdůležitější je u případu užití popis - scénář případu užití, který specifikuje danou interakci a to obvykle následující formou:
- Uživatel něco udělá.
- Systém něco udělá.
- Uživatel něco udělá.
- Systém něco udělá.
Kromě hlavního scénáře, mohou existovat ještě alternativní scénář/scénáře, případně se hlavní scénář může rozvětvit o podmínky tak, aby byl v jednom scénáři zahrnut i alternativní průběh. Já osobně používám obvykle jen jeden scénář, který pak vypadá třeba následovně:
- Systém zobrazí výzvu k zadání uživatelského jména a hesla.
- Uživatel zadá uživatelské jméno a heslo a zadané údaje potvrdí.
- Systém ověří, zda je zadáno platné uživatelské jméno a zda heslo odpovídá platnému heslu pro zadané uživatelské jméno.
- KDYŽ je ověření neúspěšné PAK systém zobrazí chybu "Přístup zamítnut." a pokračuje krokem 1.
- Systém zobrazí úvodní obrazovku.
Dále je v některých případech vhodné zařadit do případu užití ještě vstupní podmínky. Ty definují, co musí být splněno, aby bylo možné případ užití provést. Například pro případ užití "Výběr hotovosti" musí být v bankomatu dostatečná hotovost. Naopak výstupní podmínky definují, co bude splněno po dokončení případu užití.
