pondělí 21. května 2012

Use Case Diagram


Tento diagram modeluje interakci mezi tzv. aktérem (actor) a systémem.  Digram je na pohled velmi jednoduchý, obsahuje aktéry propojené s případy užití (use case) a znázorněné hranice systému (system boundaries).

Aktér je role uživatele v systému. Aktérem tedy není konkrétní osoba jako je třeba pan Josef Novák, ale role v systému, například skladník, účetní, prodavač. Jedna konkrétní osoba může mít v systému více rolí. Danou roli může zastávat (a obvykle také zastává) více konkrétních osob. Je dobré také vědět, že pro účely tohoto diagramu chápeme aktéra jako jakoukoliv vnější entitu z pohledu vyvíjeného systému. Nedejte se proto zmást symbolem aktéra v diagramu (panáček). Externí systém, který nějakým způsobem využívá ten náš, je také aktér.

Každý případ užití má název. Název by měl být výstižný a jasný a měl by se vztahovat skutečně k činnosti prováděné informačním systémem.

Příklad:

"Generování dokumentu" -  není jasné o co se jedná. O jaký dokument jde? Co lze představit pod pojmem generování?


"Zaslání vytištěného dokumentu" - název zahrnuje činnosti, které jsou pravděpodobně mimo případ užití. Opravdu bude systém zasílat poštou vytištěný dokument? Systém pravděpodobně spíše dokument pouze vytiskne, zaslání bude prováděno patrně manuálně.

Pro přehlednost je dobré případy užití očíslovat, každému přiřadit unikátní identifikátor.  Lze se pak bavit o UC03 a všichni jednoznačně ví, o jaký případ užití se jedná. Diagram se dá mírně zkomplikovat s využitím vztahů include a extend, ale v zásadě je velmi jednoduchý a snadno pochopitelný i pro nezkušené uživatele a pro zákazníka.

Nejdůležitější je u případu užití popis - scénář případu užití, který specifikuje danou interakci a to obvykle následující formou:


  1. Uživatel něco udělá.
  2. Systém něco udělá.
  3. Uživatel něco udělá.
  4. Systém něco udělá.


Kromě hlavního scénáře, mohou existovat ještě alternativní scénář/scénáře, případně se hlavní scénář může rozvětvit o podmínky tak, aby byl v jednom scénáři zahrnut i alternativní průběh.  Já osobně používám obvykle jen jeden scénář, který pak vypadá třeba následovně:


  1. Systém zobrazí výzvu k zadání uživatelského jména a hesla.
  2. Uživatel zadá uživatelské jméno a heslo a zadané údaje potvrdí.
  3. Systém ověří, zda je zadáno platné uživatelské jméno a zda heslo odpovídá platnému heslu pro zadané uživatelské jméno.
  4. KDYŽ je ověření neúspěšné PAK systém zobrazí chybu "Přístup zamítnut." a pokračuje krokem 1.
  5. Systém zobrazí úvodní obrazovku.


Dále je v některých případech vhodné zařadit do případu užití ještě vstupní podmínky. Ty definují, co musí být splněno, aby bylo možné případ užití provést. Například pro případ užití "Výběr hotovosti" musí být v bankomatu dostatečná hotovost. Naopak výstupní podmínky definují, co bude splněno po dokončení případu užití.

středa 2. května 2012

Diagramy a analýza



Jedno čínské přísloví prý tvrdí, že jeden obrázek nahradí tisíc slov. Pojďme se proto podívat, jaké diagramy business analytik využije a k čemu je možné je použít. Na úvod bych zmínil zkratku UML (Unified Modelling Language). UML je celosvětový standard pro modelování informačních systémů. Vznikl původně z různých metodik pro objektovou analýzu a vývoj informačních systémů. Tento standard definuje několik (ve verzi 2.x celkem 14) diagramů, z nich část je vhodná pro použití business analytikem. UML se postupně vyvíjí a rozšiřuje, momentálně je ve verzi 2.4, jeho vývojem se zabývá skupina OMG (Object Management Group).

Pro analytika je vhodné se se standardem UML seznámit a podrobněji prozkoumat možnosti a použití jednotlivých diagramů. Na znalost standardu UML je možné získat také cerfikaci a to ve třech stupních (Fundamental, Intermediate, Advanced), přičemž podmínkou certifikace na vyšší úroveň je zvládnout nižší úroveň certifikace. Otázkou je, zda má tato certifikace pro analytika smysl. Rozhodně je certifikace dobrá do CV (profesního životopisu), úspěšné absolvování prokazuje, že ho UML něco víte. Na druhou stranu si ale nemyslím, že by tato certifikace byla pro analytika nutná.

V následujících příspěvcích bych chtěl představit základní diagramy standardu UML, které analytik využije:                                                              


  • Use Case Diagram 
  • State Machine Diagram
  • Activity Diagram
  • Class Diagram


Samozřejmě se jedná o můj výběr diagramů. Netvrdím, že analytik nemůže použít i jakýkoliv diagram ze 14 diagramů, které jsou zahrnuty ve standardu UML, nebo že je chyba pokud v analýze nepoužívá některý z vyjmenovaných.