Další nástroje business analytika

Jaké další nástroje má business analytik k dispozici?

Jsou to například nástroje používané ve strukturované analýze. Například ERD (Entity Relationship Diagram) a DFD (Data Flow Diagram). Upřímně řečeno strukturovaná analýza se již nepoužívá a kombinace objektového přístupu (využívající UML) a strukturované analýzy také ne. DFD digram se může (někdy) hodit, ale naposledy jsem ho použil v rámci školního projektu (a to už je hodně dávno).

Další nástroje vycházejí z metodologie Six Sigma. Jde například o SIPOC (Supplier - Input - Process - Output - Customer) diagram a nebo o diagram příčin a následků (cause-and-effect diagram, který vypadá jako ohlodaná rybí kostra a můžete ho najít také pod jménem Ishikawův diagram. Dalším nástrojem je 5 Proč (5 Whys). Metodologie Six Sigma je určitě užitečná při zlepšování procesů a pokud je zaměstnavatel ochoten zaplatit školení a certifikaci, je určitě dobré se zúčastnit. Na druhou stranu tato metodologie se hodí zejména pro zlepšování procesů ve výrobních podnicích. Nástroje, které nabízí Six Sigma, jsem použil během Six Sigma zlepšovacího projektu pro certifikaci Green Belt. Kromě certifikačního projektu jsem tyto nástroje již nepoužil.

Chtěl bych se zmínit o nástroji, který používám poměrně často. Jsou jím rozhodovací tabulky. Ty umožňují zaznamenat složité rozhodovací podmínky poměrně jednoduchým způsobem. Jak takové rozhodovací tabulka vypadá? Obsahuje jednotlivé kombinace vstupních podmínek a seznam výsledků rozhodnutí, ke kterým dojde při jednotlivých kombinacích podmínek. Pokus máme pouhé 4 podmínky, dostaneme 2^4 = 16 možných kombinací. Díky rozhodovací tabulce máme jistotu, že prozkoumáme všechny možné kombinace. Samozřejmě některé z nich jsou možná v praxi nesmyslné, takže ty kombinace, které nedávají smysl je možné vypustit. Pomocí rozhodovacích tabulek lze také přijít na to, že třeba některá z podmínek nemá na výsledek rozhodnutí vůbec dopad.

Další užitečné diagramy

Kromě Use Case Diagramu by měl mít business analytik umět použít minimálně Class Diagram, State machine diagram a Activity Diagram.

Class Diagram

Class diagram znázorňuje jednotlivé třídy a vztahy (relace) mezi nimi. Každá třída reprezentuje určitou skupinu objektů. Třída má své atributy a metody. Konkrétní objekt je pak instancí určité třídy.  Business analytik využije class diagram zejména ve zjednodušené formě doménového modelu, kdy jde o  to si vyjasnit vztahy mezi jednotlivými pojmy.

State machine diagram

State machine diagram se hodí, pokud analytik narazí na nějaký prvek informačního systému, která nabývá různých stavů a je třeba tyto stavy zmapovat a popsat přechody mezi nimi. Základem state machine

Activity diagram

Activity diagram je vhodný pro zmapování sledu činností (workflow). Lze ho použít na různé úrovni detailu - může popisovat proces, ale stejně dobře poslouží i při popisu fungování nějakého algoritmu. Activity diagram obsahuje pochopitelně aktivity propojené tak, aby bylo jasné v jakém pořadí jsou zpracovávány. Aktivity mohou být zařazeny do tzv. "plaveckých drah" (anglicky swimlanes), aby bylo jasné, kdo danou aktivitu vykonává. Dále diagram obsahuje rozhodnutí, které řídí sled aktivit. Activity diagram obsahuje i prvky pro znázornění paralelního běhu aktivit. Obdobně jako u state machine diagramu, obsahuje activity diagram také začátek a konec.