Analytik zpracovává požadavky zadavatele. Pojďme se podívat na některé přístupy, které se mohou v praxi vyskytnout. A asi není třeba dodávat, že se jedná o negativní příklady:
Každá informace se hodí. Čím více textu, tím lépe.
V průběhu schůzek se zadavatelem zjistí analytik spoustu informací. Některé informace jsou podstatné, některé mohou být důležité, ale jiné se požadavku týkají jen velmi vzdáleně. Analytik by měl být schopen rozlišit podstatné a nepodstatné informace.
Sepíšu to přesně tak, jak mi to zadavatel řekl.
Analytik by neměl být pouhým zapisovatelem požadavků. Sepsat všechno slovo od slova tak, jak to bylo řečeno zadavatelem obvykle není správný postup. Informace je třeba roztřídit a strukturovat.
Zadavatel tomu nerozumí. Vím přesně co potřebuje.
V některých případech se analytik považuje za doménového experta. Obsah požadavku je mu jasný ještě než zadavatel dořekne první větu. A je mu jasné, že zadavatel ve skutečnosti potřebuje řešení, které analytik vymyslel. V některých případech tomu tak může být, ale ne ve všech.
Vývojář potřebuje přesné zadání jak danou věc naprogramovat.
Analytik přeskočí rovnou na návrh a už popisuje, které třídy a metody bude třeba upravit a do které databázové tabulky přidat sloupec.
Není čas něco analyzovat, rozkaz zněl jasně - začněte s vývojem.
Není čas se bavit o požadavcích a vytvářet zbytečné dokumenty. Analýza se dodá agilně v průběhu vývoje. Zadání je jasné - systém pro poskytování úvěrů.
Požadavek byl verifikován zadavatelem, takže je naprosto v pořádku.
Není jasné je přesně obsahem požadavku, ale protože byl verifikován zadavatelem, tak je v pořádku.
Sepsané požadavky nejsou v zásadě potřeba. Pokud vývojáři není něco jasné, tak se může zeptat.
Analýza vůbec není potřeba. Vývojář začne vyvíjet a něco dodá. Ale možná to bude něco trochu jiného než mělo vzniknout.
