Nedávno jsem změnil projekt a přešel z velké nadnárodní společnosti do "české" banky. Tedy ona ta banka je spíš rakouská, i když v názvu má , že je "česká". Pokud se ale týká prostředí, tak komunikačním jazykem je čeština, schůzky jsou v češtině, analýza se píše v češtině a kolegové jsou Češi a Slováci.
Na předchozím projektu bylo prostředí skutečně mezinárodní. To znamená projekty pro celou Evropu, kolegové z různých zemí a komunikace téměr výhradně v angličtině (schůzky, analýza, prezentace, veškerá dokumentace). Dokonce i emaily mezi kolegy, kteří jsou Češi jsme psali v angličtině. Důvod je ten, že pokud je potřeba email přeposlat, pak se není třeba zdržovat překladem.
Mezinárodní prostředí má samozřejmě dopad i do analýzy. U českého kolegy vývojáře se dá předpokládat, že pokud dostane zadání, že se číslo českého účtu má validovat (modulo 11), tak si s tím zřejmě poradí. Pokud potřebujete validovat maďarský účet a vývojář je třeba z Kazachstánu, tak je to třeba specifikovat mnohem podrobněji a popsat jaké části má maďarský národní formát účtu a jak přesně toto číslo účtu validovat.
Výhodou mezinárodního prostředí je, že se naučíte skutečně používat angličtinu. Tím myslím pohotově reagovat a být schopni bez přípravy úplně automaticky prezentovat své nápady. Z hlediska použití cizího jazyka je mezinárodní prostředí super. Jazykové vzdělávání, kde se konverzaci v cizím jazyce věnujete 1 hodinu týdně je super, ale mezinárodní prostředí znamená, že v angličtině fungujete 40 hodin týdně a to od nástupu na projekt až po finální rozloučení. A to je hodně intezivní jazykové vzdělávání... Za mě jedna z největších výhod mezinárodní firmy.
Bohužel takových projektů je poměrně málo. České softwarové firmy chtějí pracovat pro zahraniční zákazníky zejména v západní Evropě. Platit svým lidem českou sazbu a fakturovat za jejich práci německé firmě německou sazbu by bylo super. Ale pokud vím, tak se to moc nedaří. Takže příležitostí účastnit se mezinárodního projektu je málo.
