Nedávno jsem se účastnil zajímavé diskuse o tom, co je a není předmětem činnosti analytika, respektive do jaké hloubky a šířky má analýza jít a co je jejím smyslem.
Začneme od toho nejdůležitějšího, tedy jaký je smysl analýzy. Smyslem analýzy je umožnit vývoj softwarového systému a to přípravou jednoznačného zadání, které je jasně formulované, kompletní a akceptované zainteresovanými stranami. Je důležité si uvědomit, že analýza není dokumentace. Smyslem není popsat jak má zákazník systém používat, udržovat nebo nastavovat, ale zachytit primárně požadavky na systém a přispět k jejich vyřešení.
Šířka může být různá. Analytik může fungovat jako business analytik s větší šíří, která zahrnuje nejen softwarové systémy (zpravidla více softwarových systémů napříč organizací), ale i řešení v rámci nastavení nebo úpravy procesů, návrh změn ve fungování organizace a změn businessu jako celku. Nebo může analytik fungovat jako IT analytik, který je zpravidla zaměřen na řešení požadavků v rámci jednoho konkrétního systému.
Většinou platí, že čím větší je šířka záběru analytika, tím méně jde do hloubky. Hloubkou myslím podrobnost specifikace požadavku od high-level business požadavku k podrobné technické specifikaci úprav v databázi, na rozhraní a v kódu.
Kam až by měl analytik jít? Je specifikace API práce analytika nebo je to věc, kterou by měl nechat na vývojáře? Tady závisí na složení týmu a na schopnostech daného analytika. Upozorňuji, že analytik je role na projektu. Každý člověk na projektu (nebo při agilním vývoji) může mít více rolí. Smysl třeba dává, že jeden člověk specifikuje požadavek v roli analytika, ten samý člověk ho posléze otestuje v roli testera a seznámí s ním na školení budoucí uživatele v roli školitele a jako dokumentarista ho zapracuje do dokumentace systému. Nastavení je v různých organizacích a různých týmech pochopitelně různé. Je proto vhodné seznámit se s konkrétním rozsahem práce už na začátku a také udržovat si schopnost působit ve více rolích.
