Cenové modely při vývoji software

Dva základní cenové modely při vývoji software jsou Fix Time Fix Price a Time and Material.

Fix Time Fix Price

Fix Time Fix Price představuje nacenění projektu jako celku na základě definovaného rozsahu a data dodávky. Riziko překročení rozpočtu je na straně dodavatele. Ve stavebnictví se tomuto modelu říká dodávka "na klíč". 

Předpokladem je, že zadavatel má jasno, co chce dodat. S dodavatelem se dohodne na fixním termínu dodání a fixní ceně.  Dodavatel přebírá veškerá rizika - pokud je projekt náročnější než předpokládal a nacenil, je to problém dodavatele, protože termín dodání i cena jsou zafixovány. 

Pro zadavatele je výhodou, že ví co, kdy a za jakou cenu dostane. Nevýhodou je zafixovaný rozsah projektu. Pokud zadavatel zjistí, že část zadání už nepotřebuje a nebo naopak potřebuje něco jiného, je to jeho problém. 

Time and Material

Time and Material (bodyshop) je fakturace na základě skutečně odvedené práce na projektových úkolech. Zafixovaná je cena práce za jednotku času (obvykle MD  -  man day).  Jak budou odpracované hodiny využity je záležitostí zadavatele. Z organizačního pohledu může jít o dodávku celého vývojového týmu, nebo o dodávku jednotlivých pracovníků. Tyto pracovníci mohou být fyzicky přítomni na pracovišti zadavatele.

V nejjednodušší podobě to tedy může vypadat následovně: Banka XY potřebuje analytika na projekt ABC. Firma Bodyshop s.r.o. ho na trhu najde, uzavře s ním smlouvu a prodá ho do banky. Analytik dochází do banky XY, kde pracuje na základě pokynů pracovníků banky XY a odpracované hodiny vykazuje firmě Bodyshop s.r.o., která je následně fakturuje bance XY. Analytik je placen firmou XY, se kterou ale nemá mnoho společného.

Jak vidíte, tato činnost je pro firmu Bodyshop s.r.o. prakticky bez jakýchkoliv rizik. Banka díky tomu získá pracovní sílu po dobu projektu.