Proč mají manažeři raději externisty

Firmy si s oblibou najímají externí kontraktory na práci, kterou by mohli dělat interní zaměstnanci. Proč?

• Najmout zaměstnance je složité a trvá to dlouho. Několik kol výběrového řízení, dvouměsíční výpovědní lhůta u předchozího zaměstnavatele. Externista bývá k dispozici v řádu dnů.
• Zaměstnanec vyžaduje péči. O zaměstnance je třeba se starat, motivovat ho pomocí pravidelných hodnotících pohovorů, zařídit mu pracovní nástroje a podmínky pro práci. Externista nic takového nepotřebuje. Motivuje ho částka na faktuře.
• Zaměstnanec je drahý. Je drahý, protože kromě samotných nákladů na jeho mzdu potřebuje kancelář, služební auto, občerstvení na pracovišti, stravenky, team building, ... V porovnání s tím může být částka na faktuře externisty docela malá i když to na první pohled tak nevypadá. 
• Zaměstnanec pracuje méně než externista. Zaměstnanec si musí vybrat dovolenou, dojít si v pracovní době k lékaři, užít si školení a firemní akce. Externista pracuje a pokud nepracuje, pak nefakturuje. 
• Zaměstnanec má ambice nahradit svého šéfa a dostat tak více peněz. Externista už dávno tyto peníze dostává a stát se internistou nemá nejmenší zájem. A tudíž neschopným korporátním manažerům více vyhovuje.
• Zaměstnanec často pomlouvá svého zaměstnavatele. Externista je rád, že firma platí a pokud není spokojen, odchází jinam.

Vtipné historky z pohovorů

Rád bych zmínil několik vtipných historek z pohovorů na pozici analytik, kterých jsem se účastnil jako uchazeč o zaměstnání. Do žádné ze zmiňovaných firem jsem samozřejmě nenastoupil.

Firma: Významná banka v ČR, patřící do belgické finanční skupiny
Účastníci pohovoru: vedoucí oddělení, slečna z HR, já
Situace: Požadoval jsem X Kč, nabízeli X - 10 000 Kč.

Slečna z HR: "Možná Vás přesvědčím, když Vám představím naše benefity. Kromě stravenek a 5 dnů dovolené navíc, máme i pestrou nabídku školení."

Já na vedoucího oddělení: "OK, tak jakého zajímavého školení jste se účastnil třeba Vy v průběhu posledních dvou let?"

Vedoucí oddělení: "No, víte, ono na to není moc čas...."

Komentář: Upřímný člověk, který neumí lhát, na pohovor nepatří.


Firma: IT firma založená a vlastněná mexickými cementárnami
Účastníci pohovoru: senior analytik, já
Situace: Rozhovor předtím, než se uvolní místo v zasedačce.

Senior analytik: Jak se Vám tady líbí?

Já: Máte to tady pěkné. Rozhodně je to tu lépe řešené než u nás v X.

Senior analytik: Ano, taky jsem si toho všiml, když jsem byl nedávno v X na pohovoru.

Komentář: Není nad to varovat uchazeče předem. Prostředí je super, ale jinak je lepší hledat práci jinde.


Firma: dvojka na retailovém online trhu
Účastníci pohovoru: manažer, já

Manažer: Pokud byste měl úplně stejnou nabídku na zaměstnání i od jedničky na trhu, podle čeho byste se rozhodl?

Já: Nevím. (Nechce se mi přiznat, že mi jednička na trhu připadá podstatně lepší téměř ve všem).

Manažer: A víte, že jsme ve ztrátě?

Já: Ano, vím. (Ale pořád nevím, jak by mi to pomohlo v rozhodování).

Manažer: To znamená, že my máme velký prostor ke zlepšení a inovacím, kdežto jednička na trhu bude inovovat podstatně pomaleji...

Komentář: Severní Korea je na tom nyní podstatně ekonomicky hůře než USA. Ale ten obrovský prostor ke zlepšení a inovacím je super, takže nakonec Severní Korea USA ekonomicky převálcuje...

Freelancer

Freelancer se dá do češtiny přeložit jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Je to tedy někdo, koho si firma najímá na omezenou dobu. Freelancer není zaměstnanec. Tím přichází o řadu úžasných benefitů:

• stravenky,
• příspěvek na penzijní spoření,
• firemní telefon,
• firemní notebook,
• školení a vzdělávací akce,
• placená dovolená.

Pokud se na tyto "tradiční" benefity podíváte podrobněji, zjistíte, že zas tak super nejsou:

• stravenky - nemůže je použít všude, zaměstnavatel proplácí jen část hodnoty stravenky a zbytek je na Vás,
• příspěvek na penzijní spoření - příspěvek má velmi limitovanou výši,
• firemní telefon - pokud nejste generální ředitel, jde zpravidla o ten nejlevnější přístroj v nabídce operátora,
• firemní notebook - vzhledem k bezpečnostnímu nastavení nelze obvykle instalovat vlastní aplikace, takže je pro nefiremní použití zcela zbytečný,
• školení a vzdělávací akce - vzdělávání je možné, ale zpravidla jen ve velmi omezené míře,
• placená dovolená - dovolená je super, ale musí jí někdo schválit, což bývá problém.

Freelancer žádné firemní benefity nemá. Vše si platí a sám. Tak proč být freelancer?

Je to jednoduché. Dejme tomu, že máte zájem pracovat jako senior analytik. Dostanete nabídku na tuto pozici za 60 000 Kč hrubého za měsíc. To znamená, že Vám přijde  zhruba 43 000 Kč na účet. Firma zaplatí dalších 20 000 za sociální a zdravotní pojištění. Firmu stojíte 80 000 Kč.

Pokud budete freelancer (OSVČ) a firma Vám bude platit 80 000 Kč za měsíc (tj. zhruba 4000 Kč/ manday), tak si za rok vyděláte 900 000 Kč (počítám s dovolenou 25 dní, za které nedostanete nic). Samozřejmě tuto částku musíte, po odečtení výdajů, zdanit. Trik je, že můžete využít výdajový paušál. Prostě Vaše výdaje jsou 60% tj. 540 000 Kč a tím pádem daníte zbylých 360 000 Kč. Když to hodíte do kalkulačky, vyjde Vám, že za měsíc vyděláte v průměru  66 195 Kč. Abyste takovou čistou mzdu měli jako zaměstnanec, musíte dostat hrubou mzdu více než 90 000 Kč. Že jste zaměstnanec a berete zmíněných 90 000 Kč? Nechte se najmout jako freelancer za 6 500 Kč na manday (což není nic výjimečného) a po odvodu daně, sociálního a zdravotního pojištění Vám zbude 97 000 Kč. 

Aktualizace 2024: kromě výdajových paušálů může OSVČ použít tzv. paušální daň. To znamená, že platíte konstantní částku každý měsíc. Tato částka zahrnuje daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění. V tomto roce se platí 7 498 Kč za měsíc v 1. pásmu, které je do 1 5000 000 Kč. Pokud tedy vyfakturujete za rok méně než zmíněných 1 500 000 Kč , platíte 89 976 Kč za rok. Tj. v příkladu, který jsem uváděl při fakturaci 900 000 Kč za rok by to bylo výhodnější než paušální výdaje, protože vyděláte   67 502 Kč za měsíc. A navíc je to i administrativně méně náročné, protože v případě paušální daně nemusíte podávat daňové přiznání. Má to ovšem i své nevýhody: paušální částku platíte i  v případě, že nefakturujete. Druhou nevýhodou je, že v případě paušální daně si neuplatníte žádné odečitatelné částky. Takže je třeba posoudit konkrétní individuální situaci, protože paušální daň není určitě výhodnější pro každého.